Život v Kanadě je opravdu pohodový, řekl bych, že jsem se „zabydlel" v Kanadě. Naučil jsem se žít a fungovat na denní bázi jako každý jiný Kanaďan. Sice s českým srdíčkem, ale i přesto Kanaďan na venek. Omlouvám se za dlouhou neaktivitu na mém blogu, ale život se opravdu tak uklidnil, že bych Vám nepřinesl žádné novinky. Doufám, že to pochopíte ♡. Nuže k náplní posledního článku roku 2023, který pro mě byl opravdu plný zvratů a překážek. Asi jako pro každého. Na tento rok asi nikdy nezapomenu. Bude to rok mé výměny. Můj „začátek neznámého". Taky ale nesmím zapomenout na ty krásné momenty tohoto roku. Pokud se mnou máte jakoukoliv vzpomínku v tomto roce, tak Vám za tu chci tady poděkovat, protože díky Vám můj rok byl tak skvělý. Mluvím především o své rodině a přátelích. Taky Vám posílám pozdravy tímhle způsobem. Chybíte mi, však to víte ;). V předešlém článku jsem Vám zapomněl představit našeho předsedu distriktu 7010. A opravdu nevím kdo je ten člověk klečící napravo. No fakt!
Tahle část článku nebude zrovna pro slabší povahy, tak Vás vyzývám k přeskočení následujícího:
Jak asi některým už došlo, tak se bude jednat o lov. Jak jinak, co? Nešlo o jen tak ledajaký lov, šlo o lov jelenů! Relativně blízké zvíře co se týče české kultury. Ale vidět naživo jak se střílí a jak se strhávají z kůže už nebylo zas tak blízké. Viděl jsem jak je kůže napojena na svaly a dokonce jak se kosti v těle dokážou pohybovat. V životě jsem neměl takový pocit jakožto tam, když jsem viděl ta zvířata viset. Pohled na jeleny bez kůže už byl ale oříšek i pro silnější žaludky. Věřte, že mám mnohem horší fotografie z lovu, ale i mně už to přišlo moc, tak jsem si jen dovolil přiložit fotografii dvou visících jelenů s mojí maličkostí.
Jedna z nadcházejících akcí v mém městě byl tradiční vánoční průvod, kterého jsem se díky Rotary klubu zúčastnil také. Průvod trval přes 30 minut a v rámci toho jsem byl zaúkolován rozdáváním sladkostí dětem v okolí. Takže to vypadalo komicky, protože jsem musel rozdávat sladkosti a potom vždycky doběhnout náš ozdobný vůz. Samozřejmě že jsem byl součástí našeho Rotary ozdobného vozu. A tady můžete vidět náš klub v plné síle a kráse.
No a co by to byl za průvod bez pořádné soutěže, ne? Tak jakožto pravý prajzák jsem přece musel jít zkorumpovat tamní porotu. Schválně kdo poznává osobu na kterou se bujně usmívám. Taková menší rada, už se objevila v předešlém článku, tak hledejte ;).
Taková menší ukázka jak asi probíhá průvod, když jste toho součástí. Usmívat a mávat. Tato slova jsem si opakoval po celou tu dobu :D.
Kdo by to byl čekal, že Vám školník daruje sběratelskou kartičku Jaromíra Jágra z roku 1990 jen protože jste dané národnosti. No opravdu si nevymýšlím. A nejlepší na tom je, že ten školník se jmenoval Victor. Náhoda?
Samozřejmě, že ve škole máme také plesy. Sice nejsou takové jako v Česku, ale přece jsou :D. Pojmenoval bych to spíše jako párty a ne ples, ale záleží na úhlu pohledu samozřejmě. Formální oblečení zůstává stejné a není žádný rozdíl oproti Česku. Jediná zajímavost, kterou jsem objevil je ta, že Kanaďané nenosí motýlky. Přijde jim to neslušné a obecně preferují kravaty. Ani jeden člověk neměl motýlka na sobě ten večer. A abych Vás neochudil o fotografii, tak přikládám jednu před zahájením s mým spolužákem jménem Rein.
Samozřejmě co bych to byl za Kanaďana, kdybych nešel alespoň jednou bruslit. Jak mnozí možná ví, já a brusle se opravdu nekamarádíme, ale myslím si, že pomalu jim přicházím na zub. Kdo ví, třeba i začnu hrát hokej :D.
Doba lásky, míru a rodiny nastala. Rodina je asi ta nejdůležitější věc přes Vánoce. A přesně tu jsem tento rok neměl. Ne aspoň tu opravdovou. Ale i přes to všechno jsem si dokázal udržet chladnou hlavu a zvládl jsem všechno na jedničku. Aspoň podle mě :D. Má česká rodina mi poslala balík z Česka ve kterém se nacházely jenom zabalené balíčky až pod strom. Takže to bylo opravdu vzrušující. Samozřejmě že ani má host rodina nade mnou nezanevřela a darovala mi spoustu kanadských věcí. Především na zimu. Jakožto: rukavice, čepice, mikiny, trika a pyžamo. Všechno, ale opravdu že všechno s kanadskou tématikou. A abych Vás upozornil předem, dárky jsem otevíral až 25. prosince ráno! Docela změna, abych řekl pravdu. A sváteční večeře je taky až 25. prosince. A ptáte se co je ta večeře? Jak jinak než krocan! K tomu samozřejmě plno jiného jídla, takže by se dalo říct, že to bylo druhé díkuvzdání. Nakonec bych Vám všem chtěl popřát nádherné prožití svátků a především všechno nejlepší do nového roku. Věřím tomu, že tento rok bude ještě lepší než ten minulý. A ty bys měl tomu věřit taky ♡ ;).
Stromeček u mé první host rodiny
Komentáře
Okomentovat