Narozeninová katastrofa...

Jaké to je oslavit 17. narozeniny v Kanadě? Obával jsem se ze začátku, zda se mi nebude stýskat po domově, ale nebylo to tak hrozné jak jsem očekával. Po probuzení mě čekal první narozeninový dort, nebo mam radši říct toust? 

Byl bohužel pracovní den, takže moji host rodiče nemohli přichystat něco extra. Ale i přes to jsme večer společně s host rodinou od Letizie šli do italské restaurace (protože česká restaurace neexistuje v Timminsu), kde se odehrála ta „katastrofa". Nebudu to komentovat, jen se podívejte. 

Tak teďka ten komentář :D. V poklidu duše jsme si užívali příjemný večer s dobrým jídlem a pitím, kdy z ničeho nic jsem slyšel jak celý personál tleská a zpívá někomu kdo má narozeniny asi o pět stolů vedle nás. Začal jsem se smát a řekl jsem, že chudák ten člověk kdo má narozeniny o těch pět stolů vedle. A že jsem rád, že to nemusím zažít i já. No, mýlil jsem se :D. Za necelou čtvrt hodinu slyším to stejné co jsem slyšel předtím. Zpívající personál, který tleská. Začal jsem se ohlížet s lehkým potem na čele s prosbou ať nejdou k našemu stolu. No a co mé oči nevidí? Směřující personál přímo ke mně. Tato situace trvala asi pár minut, i když pro mě to bylo v rámci hodin. Ústřižek videa má jenom pět vteřin, ačkoli věřím, že byste velice rádi shlédli celé to video :D. 31. 8. se psal první den školy v Kanadě. Konalo se velké zahájení kde k nám, studentům, promlouval sám ředitel školy. Přece si dokážete představit co tak asi říkal, ne? První den byl velice poklidný, místy až nudný, což se dalo čekat. Níže posílám časový rozpis hodin.

Každá hodina trvá 75 minut jak můžete vidět. Zdá se to celkem hodně oproti 45 minutám na které jsem byl zvyklý z Česka. Ale myslím si, že jsem si na to zvyknul velice rychle. Kanadský školní systém funguje totiž jinak. Na místo domácích úkolu, které se mají dělat doma, se všechny úkoly dělají v těch daných hodinách a pokud to daný student nestihne, tak až tehdy se ten úkol stává domácím úkolem. Z toho vyplývá, že na reálné probírání témat zbývá necelých 30 minut. Díky tomu, že nemám domácí úkoly a všechno stíhám ve škole si můžu dovolit mít volnočasové aktivity, jakožto fotbal! Řekl jsem si, že přece musím ukázat Kanaďanům co je to pravý fotbal a ne žádný „soccer". Taktéž jsem měl svůj první zápas, kde jsem nastoupil do základní sestavy.

Překvapilo mě, když jsme  s Letizií dostali pozvání k starostce Timminsu na městský úřad. Konverzovali jsme asi hodinu a půl na různá témata. Především se zajímala, jaké to je v zemích, kde žijeme. Taktéž se ptala na fungovaní Rotary a nabídla nám svou pomoc, kdykoliv budeme něco potřebovat. A pokud se ptáte, tak starostka opravdu nestojí na žádném vyvýšeném schodu nebo na podpatkách.

V dalších dnech se konal první opravdový Rotary meeting. Řešili jsme další akce klubu, měli jsme přednášku o tom, jak být správný Rotarián a motivační proslovy od jedné Rotariánky. Musím uznat, že bylo velice dojemné poslouchat životní zkušenosti druhých a naslouchat jejich slovům. A tady můžete vidět náš skoro celý Rotary klub Timmins-Porcupine.

Zajímá vás co dělám o víkendech? Odpověď je, že kempuju, rybařím a pomáhám s lovením. Tohle je totiž pravý kanadský život. Rána a odpoledne trávíme lovením ryb a koroptví a večery u táboráku s partou lidí. Na první fotce můžete vidět západ slunce na vodní hladině, kde jsme rybařili. Bohužel ne moc úspěšně :D. Na druhé fotce je pohled na večerní oblohu. Takhle čistou oblohu jsem viděl poprvé v životě abych byl upřímný. A na třetí fotce vidíte Starlink od Elona Muska. Tak zase někdy, ahoj! ♡