Konec známého
Domov daleko od
domova
Loučení
není nikdy snadné. Po roce, kdy se Kanada stala mým druhým domovem, je čas říct
sbohem. Rok, který se tvářil jako týden, už je minulostí. Vybudoval jsem
přátelství, za která jsem nesmírně vděčný, a v hloubi srdce doufám, že se s
mnohými z nich opět setkám. A já se teď ohlížím zpět s úžasem nad tím, jak
rychle čas utekl a kolik nezapomenutelných zážitků mi tento rok přinesl.
Zamrzlá krajina
Jedním z těch míst je národní park Banff. Už navždy si budu pamatovat pohled na zamrzlé jezero v horském prostředí a sněhem pokrytou krajinu, která žije jen v mých vzpomínkách na mou Kanadu. Vzpomínky tak nádherné, že když se mi o nich zdá, přeji si nikdy se neprobudit. Kanadská příroda se pro mě stala nekonečným zdrojem inspirace a klidu, místem, kde jsem našel sám sebe a naučil se žít v přítomném okamžiku. Přál bych každému milovníkovi přírody, aby se alespoň jednou za život podíval do Kanady.
Město snů
Každý má
město, které mu vytrhlo dech z plic. Pro mě je to Toronto, kde každý západ
slunce přináší klid a připomíná mi, proč
jsem se do tohoto místa zamiloval. Prosté brouzdání ulicemi mi dodávalo
sebevědomí a dávalo mi pocit, že i v obrovském městě mohu najít své místo a být
sám sebou.
Jedním z
neoficiálních divů světa jsou Niagarské vodopády, které se mi podařilo
navštívit a nemohl jsem si je vynachválit. Jejich velikost a mohutný hukot mě
ohromily, a zůstávají mi v paměti jako jedinečný zážitek, který stojí za to
vidět na vlastní oči. Každý pohled na tyto vodopády mi připomněl sílu a krásu
přírody.
Dalším nádherným městem, kde bych si klidně dokázal představit život, je Calgary. Po celém městě se majestátně tyčí kanadská pohoří, která mě každé ráno vítala, zatímco v jejich útrobách se ukrývalo mé nejoblíbenější místo – Banff. Calgary bych přirovnal k Torontu, avšak s jedním zásadním rozdílem. Je mnohem skromnější a pohodovější. Zatímco Toronto žije rychlým tempem, Calgary nabízí klidnější atmosféru, kde je cítit spojení s přírodou a místní komunitou. Je to město, které má všechno, co miluji – úžasné výhledy, přátelskou atmosféru a přímý přístup k některým z nejkrásnějších přírodních scenérií, které Kanada nabízí.
Ledové království
Co bych to byl za Kanaďana abych se nešel na vlastní oči podívat na jejich národní sport. Měl jsem to štěstí a dostal jsem se na dvě NHL hry. Calgary – Las Vegas a Calgary – Montreal. Calgary si získalo mé srdce, a to i na ledě. Atmosféra v aréně byla nepopsatelná a překonávala má očekávaní. Tehdy jsem opravdu pochopil, jak hluboce je hokej zakořeněný v kanadské kultuře a jak silný vliv má na životy lidí. Stále si živě pamatuji, jak jsem večer usedal k televizi s rodinami, které mě hostily, a společně jsme sledovali hokej. Tyto chvíle byly nejen zábavné, ale také hluboce poutavé. Z Kanady jsem si odvezl spoustu hokejového merche, které mi připomínají ty nezapomenutelné hokejové večery.
Kus Kanady zůstane navždy ve mně. Přestože odcházím, část mého srdce tady navždy zůstane. Jsem vděčný Rotary za to, že mi umožnilo vycestovat a poznat kousek světa. Děkuji hostitelským rodinám za jejich láskyplnou péči a pohostinnost. Jsem rovněž vděčný mým přátelům, kteří mě obklopovali během celé výměny jak v Kanadě tak tady v Česku. Kanadě patří moje hluboké uznání za vše, co pro mě udělala, a kam mě v životě posunula. Nezapomenu na tebe, neboj Kanado. Těmito slovy se i já loučím. Bylo mi potěšením.
Komentáře
Okomentovat